250312:30
Autorský projekt Beaty Hlavenkové podle knihy Filipa Rychlebského
Čte Ivan Trojan, zpívají a hrají Beata Hlavenková, Gabriela Vermelho, Milan Cais, Petr Ostrouchov, Tomáš Liška, Jiří Slavíček, Hedvika Mousa Bacha a Zdeňka Morávková.
Návraty scénické adaptace pišlických dobrodružství na Struny dětem se staly tradicí, kterou (zatím) nehodláme porušit! Parta Pišliků a její akce „pračka“ či „Prdlefuc“ skvěle zrcadlí dětskou představivost a zálibu ve vytváření pro ně tak důležitého mikrosvěta. Nechte se akčními Pišliky opět či konečně strhnout a prožijte s nimi skvělá dobrodružství, která se stala i nestala – v tom světě, kde se „jako dějí“ prapodivné věci…
„Tak tuhle knížku mám fakt rád. Je to taková jakoby pišlická kronika – vypráví, jak nás tatínek dal Jáchymovi, jak ten nás potom pojmenoval a různě ozdobil. Píše se v ní, jak jsme se s Líkasem vyprali v pračce, jak jsme si udělali vrtulník z hodin a jak jsme se saunovali v troubě. Jéje, my jsme už prožili věcí! A co teprve, když jsme ve formuli ujížděli před Prdlefucem!“ Váš Pišlik Jalda :)
Beata Hlavenková, skladatelka, zpěvačka, pianistka a aranžérka je jednou z nejvýraznějších muzikantek s nezaměnitelným nadžánrovým autorským rukopisem. Držitelka již dvou cen Anděl vystudovala skladbu na Janáčkově konzervatoři v Ostravě a Master of Music na University of Massachusetts v oboru kompozice, jazzová kompozice a aranžování. Má na kontě šest sólových alb, nejnovější Žijutě vyšlo na podzim 2021. Je autorkou filmové hudby k filmu Dukla 61, Zátopek či nejnověji Král Šumavy, vše v režii Davida Ondříčka. Spolupracovala s řadou tuzemských i zahraničních muzikantů, nejdéle pak s Lenkou Dusilovou, se kterou vytvořila projekty Eternal Seekers a Baromantika. Skládá hudbu pro divadlo a věnuje se také tvorbě pro děti – vedle adaptace Pišlických příběhů je to například hudba ke knize Ó, ó, ó, vajíčko. Spolupracuje také s Loutkami v nemocnici nebo loutkovou scénou Bajka v Českém Těšíně. Učí na NYU a věnuje se hudebnímu mentoringu v rámci Stipendijní akademie MenART.
Ivan Trojan se stal vůdčí hereckou osobností Dejvického divadla. Patří k nejlepším a nejvytíženějším českým hercům současnosti (nejen divadelním a filmovým, ale také televizním a rozhlasovým), jehož civilní projev s nádechem jemné komiky je tak věrohodný, že se divák s jeho postavou dokáže snadno ztotožnit. Z dlouhé řady filmů jmenujme například Šarlatán, Ve stínu, Václav, Samotáři, Jedna ruka netleská, Příběhy obyčejného šílenství, Karamazovi, Mazaný Filip, Hořící keř či Anděl páně 1 a 2. K nezapomenutelným divadelním rolím patří hlavní postavy ve hrách Teremin, Oblomov, Revizor či Černá díra.
Gabriela Vermelho, houslistka, violistka, hráčka na kvinton, zpěvačka, skladatelka, herečka a hudební experimentátorka v jedné osobě, se pohybuje na rozhraní mnoha hudebních stylů. Housle vystudovala na Ostravské univerzitě ve třídě proslulého profesora Zděňka Goly, vystupuje sólově i s předními umělci současné hudební generace a věnuje se interpretaci soudobé hudby. Je primáriem smyčcového kvarteta Gadrew Way, v roce 2013 založila hudební skupinu GaRe. Zároveň je zpěvačkou hudebního seskupení Escualo Quintet, které se věnuje především hudebnímu stylu tango argentino. Skládá scénickou a taneční hudbu i hudbu k celovečerním baletním představením a k dokumentárním filmům. V roce 2005 získala divadelní Cenu Alfréda Radoka.
Milan Cais, hudebník a vizuální umělec, absolvoval AVU (1999) a v současné době pracuje v oborech socha, kresba, instalace, scénografie, performance a video. Účastnil se řady společných výstav u nás i ve světě a jeho práce je zastoupena v několika sbírkách. Od roku 1988 dodnes působí ve skupině Tata Bojs jako skladatel, zpěvák, bubeník, textař, výtvarník a producent. Natočil s ní zatím deset řadových alb, za které skupina postupně obdržela desetkrát cenu Anděl a řadu dalších ocenění. Tvoří hudbu i k divadelním představením, filmu, občas do reklamy. Žije a pracuje v Praze.
Petr Ostrouchov je hudební skladatel, hudebník a producent, autor hudby k filmům, jako jsou Želary, Občanský průkaz, Klauni nebo filmová trilogie Zahradnictví (dosud získal osm nominací na cenu Český lev). V roce 2007 založil vydavatelství Animal Music zaměřené na jazzovou a alternativní hudbu, které dosud vydalo přes 100 alb, jež postupně získala již 23 cen Anděl. Hudebně produkoval nahrávky předních hudebních osobností a výrazných skupin, například Vladimíra Mišíka (alba Jednou tě potkám a Noční obraz), Ivy Bittové, Lenky Dusilové (album Řeka), skupiny Dunaj (album Za vodou), Dagmar Voňkové nebo kapely Korben Dallas. Pracuje též jako advokát se zaměřením na autorské právo ve filmovém a hudebním průmyslu.
Hedvika Mousa Bacha absolvovala Pražskou konzervatoř a HAMU ve třídě doc. Jany Bouškové. Zúčastnila se též řady mistrovských kurzů světoznámých harfistek (Isabelle Perrin, Maria Christina Cleary či Isabelle Moretti) a stáže na lausannské Haute École de Musique u Chantal Mathieu. Věnuje se komorní i sólové dráze a koncertuje po celé Evropě. S houslistkou Monikou Urbanovou tvoří od roku 2010 duo Beautiful Strings. Společně vydaly dvě alba: Beau Soir (2014, skladby francouzských mistrů impresionismu a romantismu) a Beautiful Strings (2020, s autory převážně 20. století). Zároveň je vyhledávanou interpretkou soudobé hudby a řadu skladeb současných skladatelů, například Martina Smolky či Tomáše Svobody, uvedla v premiéře. V roce 2016 založila (stále na světě jediný) rodinný harfový soubor Prah-a-harP kvartet, se kterým v roce 2019 vydala i CD. Nedílnou součástí jejích aktivit je též orchestrální a pedagogická činnost. V současně době působí na Mezinárodní konzervatoři v Praze a na ZUŠ Music Art.
Tomáš Liška studoval kontrabas na Konzervatoři a VOŠ Jaroslava Ježka v Praze a dále magisterské studium na prestižní berlínské univerzitě Jazz Institut Berlin pod vedením renomovaných amerických hráčů a pedagogů Grega Cohena a Johna Hollenbecka. Vystupuje po celém světě. Liškovo debutové sólové album Invisible World (2009, Animal Music) obdrželo cenu Tais Awards 2009 a stejně jako následující alba (Milokraj, Bercheros Odyssey, Fragile Bliss a Invisible Faces) nominaci na Cenu Anděl. V současné době dělí svůj čas především mezi svůj autorský kvartet Invisible World a skupinu Robert Křesťan & Druhá tráva, ve které působí jako basista. Za album Hope (2020, Invisible Records) získal Cenu Anděl za nejlepší jazzové album roku.
Jiří Slavíček vystudoval Janáčkovu konzervatoř v Ostravě, v roce 1992 začal působit v Praze ve skupině The Four, s níž také zvítězil v soutěži Mezinárodního jazzového festivalu v Karlových Varech. Od té doby působil v různých uskupeních, s nimiž také realizoval řadu nahrávek. Spolupracoval s celou řadou skvělých českých i zahraničních muzikantů, mj. s Robertem Balzarem a jeho triem, Davidem Dorůžkou, Ondřejem Rumlem, Yvonne Sanchez, Matejem Benkem, Danem Bártou a jeho Illustratosphere, Kubou Stankiewiczem, Craigem Handym nebo Artem Farmerem.
Zdeňka Morávková je výtvarnice, ilustrátorka, pedagožka v Montessori škole. Je autorkou vizuálu představení Pišlické příběhy. Podílí se na vedení česko-německého festivalu hudby, literatury a umění “V centru/Im Zentrum”, který putuje každoročně po zajímavých místech Jesenicka. Ve své autorské tvorbě reflektuje přírodní elementy a každodenní život na venkově.
